MarcMan

1. Proměnná S

V proměnné "S" je hodnota aktuálně zpracovávané položky a po vykonání pravidla je hodnota z této proměnné vložena do výstupní předepsané položky

Příklad:

200$a->300$b  {      
        ' Do logu se zapíše obsah pole 200$a
        WriteToLog(S)           
	
        ' Do pole 300$b se vloží řetězec "test" 
	' následovaný obsahem pole 200$a 
	S="test" + S            
}

Znamená to tedy, že pokud je pravidlo prázdné (200$a->300$b{ }), hodnota S se přenese beze změny a pole 300$b bude obsahovat totéž, co obsahovalo pole 200$a

2. Proměnná TOC

V proměnné TOC je uložen řetězec pravidla za šipkou, tedy v případě 200$a->300$b{ } je zde uloženo "300$b" a v případě, že v průběhu pravidla toto změníte, výstup v proměnné S bude směřovat jinam. Například:

200$a->300$b  {      
        TOC="300$c"         
}

je totéž jako kdyby jste napsali:

200$a->300$c  {      

}

Tímto způsobem můžete dynamicky v průběhu provádění pravidla měnit cíl výsledné hodnoty. V případě, že je hodnota měněna v pravidle, mělo by pravidlo vypadat pro přehlednost spíše takto.

200$a->All  {      
        TOC="300$c"         
}

Hodnota All říká čtenáři pravidel, že proměnná TOC se v pravidle modifikuje a je tedy lhostejné co je ve výraze napravo za šipkou-

3. Proměnná FROMC

V proměnné FROMC je uložen řetězec pravidla před šipkou, tedy v případě 200$a->300$b{ } je zde uloženo 200$b. Proměnná je pouze ke čtení - tj. změnou její hodnoty ničeho nedosáhnete.

4. Proměnná FROM_IDF

V proměnné FROM_IDF je uložena část proměnné FROMC a to konkrétně první tři znaky (Mid(FROMC,1,3)). Tato část označující zpravidla název pole (ve 200$a je to retezec "200") se používá tak často, že pro ní vznikla tato nová proměnná, aby se nemusela požívat konstrukce uvedená v závorce.

5. Proměnná SET

Proměnná SET má standardně hodnotu 1, pokud ji změníte na nulu, znamená to, že po dokončení tohoto pravidla se nebude už nic nastavovat. To znamená že hodnoty S a TOC přijdou vniveč.

6. Proměnná ADD

Proměnná ADD má standardně hodnotu 0, pokud ji nastavíte na jedna, znamená to, že nechcete hodnotu v aktuálním výstupu nahradit, ale proměnnou S přidat k hodnotě stávající.

7. Proměnné NF,NS

Proměnné NF, NS jsou asi nejkomplikovanější záležitostí konverze. Řeší situaci, kdy je například některé pole ve vstupním formátu opakovatelné, ale pole kam hodnoty směřují je neopakovatelné a hodnoty z více podpolí na vstupu se řekněme kupí v jediném poli na výstupu:

To je rozdíl oproti situaci, kdy by při každém novém poli 200 vzniklo na výstupu nové pole 100. Toto chování upravíte právě nastavením hodnot NF(Number field), NS(NumberSubfield). Jedná se v podstatě o hodnoty indexů, podobně jako je tomu ve výrazech typu 200(1)$a(3).

Podobně jako je proměnná S zároveň vstupní a zároveň výstupní hodnotou jsou také proměnné NF,NS zároveň vstupními a zároveň výstupními hodnotami.

Mějme záznam:

200  $aprvní hodnota 
200  $adruhá hodnota
200  $atřetí hodnota

a pravidlo

200$a->100$a { WriteToLog("NF:" + NF + " - NS:" + NS) }

V proměnné NF je při vstupu index aktuálně zpracovávaného pole (v našem případě by proměnná obsahovala postupně 1,2,3 a NS by bylo ve všech třech případech 1 ($a je vždy jediné a první). Z pravidla uvedeného výše by se tedy objevily tři řádky v logu

NF:1 - NS:1 
NF:2 - NS:1 
NF:3 - NS:1

Výstup by tedy směřoval do pole 100(NF)$a(NS) tedy postupně do:

100(1)$a(1)
100(2)$a(1)
100(3)$a(1) 

Jelikož před provedením pravidla žádné pole 100 neexistovalo, vytvořili by se postupně tři nová pole s indexy 1-3. To je standardní chování. Chcete-li toto chování změnit, aby situace vypadala jako na obrázku,Vaše pravidlo by vypadalo následovně:

200$a->100$a { NS=NF; NF=1 }

Výstup by tedy směřoval do pole 100(NF)$a(NS) tedy postupně do:

100(1)$a(1) 
100(1)$a(2)  
100(1)$a(3)

Vzniklo by tedy pouze jediné pole 100 s třemi podpoli $a. Chtěli-li byste aby všechny podpole $a se spojili do jediného podpole $a jediného pole $100, udělali byste to takhle:

200$a->100$a { NS=1; NF=1; ADD=1 }

Výsledek by byl

100$aprvní hodnotadruhá hodnotatřetí hodnota

WriteToLog

Popis:	Funkce zapíše do logovacího souboru řádek "hodnota"
Vzor volání:	WriteToLog(hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka hodnota textový řetězec nebo číselná hodnota libovolný textový řetězec nebo číselná hodnota
Návratová hodnota:	-
Příklad:	WriteToLog("hodnota proměnné i=" + i) Provedení výše uvedeného příkladu způsobí vypsání hodnoty proměnné i do logu.

GetRecord

Popis:	GetRecord vrátí výstupní tedy vznikající záznam ce formátu txt. Více o tomto forámtu najdete v kapitole Textový formát
Vzor volání:	GetRecord()
Návratová hodnota:	rekord ve formátu txt.
Příklad:	V případě takovéhoto výstupního záznamu nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut by příkaz WriteToLog("*******************************") WriteToLog(GetRecord()) WriteToLog("*******************************") způsobil vypsání do logu: ******************************* nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut *******************************

ClearFile

Popis:	Funkce slouží ke zkrácení souboru se zadaným jménem na nulovou velikost. Pokud soubor doposud neexistuje, je vytvořen prázdný soubor se zadaným názvem.
Vzor volání:	ClearFile(název souboru)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název souboru textový řetězec název souboru, který se má zkrátit na nulovou velikost, soubor nemusí existovat Pozor! - konvertor musí mít právo takový soubor vytvořit resp. do něj zapisovat
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je 0, pokud zkrácení souboru proběhlo úspěšně, v opačném případě je vypsáno chybové hlášení do logu o nemožnosti provedení operace zkrácení záznamu.
Příklad:	ClearFile("/tmp/outrecord.txt") Provedení výše uvedeného příkladu způsobí zkrácení souboru /tmp/outrecord.txt na nulovou velikost.

WriteOutRecordToFile

Popis:	Funkce slouží k vyvolání okamžitého zápis vstupního záznamu, včetně případných již provedených modifikací do souboru v daném formátu. Pokud soubor doposud neexistuje, je zavoláním této funkce vytvořen, pokud již existuje, je zapisovaný záznam připojen na konec souboru.
Vzor volání:	WriteOutRecordToFile(název souboru,formát záznamu)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název souboru textový řetězec název souboru, do kterého se má záznam zapsat, soubor nemusí existovat Pozor! - konvertor musí mít právo takový soubor vytvořit resp. do něj zapisovat formát záznamu textový řetězec přípustnými hodnotami jsou pouze tyto: aleph, iso a txt (více o formátech záznamu viz formáty záznamů)
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je 0, pokud zápis proběhl úspěšně, v opačném případě je vypsáno chybové hlášení do logu o nemožnosti provedení operace zápisu.
Příklad:	WriteOutRecordToFile("/tmp/outrecord.txt","txt") Provedení výše uvedeného příkladu způsobí okamžitý zápis vstupního záznamu včetně případných již provedených modifikací do souboru /tmp/outrecord.txt v textovém formátu.

TranslateAsciiChars

Popis:	Funkce převede v zadaném vstupním textovém řetězci znak po znaku všechny výskyty znaků ze zdrojové množiny znaků na znaky z cílové množiny znaků
Vzor volání:	TranslateAsciiChars(text,zdrojová množina znaků, cílová množina znaků)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka text textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu zdrojová množina znaků textový řetězec Pozor! - zadány mohou být pouze ASCII znaky a jejich počet musí odpovídat počtu znaků argumentu cílová množina znaků cílová množina znaků textový řetězec Pozor! - zadány mohou být pouze ASCII znaky a jejich počet musí odpovídat počtu znaků argumentu zdrojová množina znaků
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je zadaný vstupní textový řetězec v němž jsou všechny výskyty znaků ze zdrojové množiny znaků nahrazeny odpovídajícími znaky z cílové skupiny znaků.
Příklad:	t = TranslateAsciiChars("male","elma","ELMA") WriteToLog("male -> "+t) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: male -> MALE

StripAsciiChars

Popis:	Funkce odstraní ze zadaného vstupního textového řetězce všechny výskyty znaků z dané množiny znaků resp. odstraní znaky, které v zadané množině znaků nejsou uvedeny
Vzor volání:	StripAsciiChars(text,množina znaků,doplněk)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka text textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu množina znaků textový řetězec Pozor! - zadány mohou být pouze ASCII znaky cílová množina znaků číslo Pozor! - zadána může být pouze hodnota 1 nebo 0, je-li uvedena jiná hodnota, nedojde k žádné změně vstupního textového řetězce; pokud je zadána hodnota 0, odstraní se ze vstupního řetězce všechny znaky uvedené v zadané množině znaků pokud je zadána hodnota 1, odstraní se ze vstupního řetězce doplněk k zadané množině znaků, tedy znaky v neuvedené
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je zadaný vstupní textový řetězec, v němž jsou všechny výskyty znaků ze zdrojové množiny znaků nahrazeny odpovídajícími znaky z cílové skupiny znaků.
Příklad:	t = StripAsciiChars("p r o k l a d a n y - t e x t"," ",0) WriteToLog("text bez mezer = "+t) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: text bez mezer = mezerami-prokladany-text Podobně: t = StripAsciiChars(".0a9de8f7g6ty5j4k3ad2a","0123456789",1) WriteToLog("pouze cisla = "+t) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: pouze cisla = 0987654321

Mid

Popis:	Funkce vrátí část řetězce počínajícího začátkem o délce délka.
Vzor volání:	Mid(řetězec, začátek, délka) nebo Mid(řetězec, začátek)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu začátek číslo začátek části řetězce. Pro první písmeno by byla hodnota 1. [délka] číslo nepovinný parametr. Jestliže parametr neuvedete, vrácená část bude od argumentu začátek do konce řetězce.
Návratová hodnota:	Návratovou hodnota je odpovídající část řetězce.
Příklad:	WriteToLog("Zkrácený text = " + Mid("nějaký text",3,3)) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Zkrácený text = jak

Len

Popis:	Funkce vrátí část délku řetězce.
Vzor volání:	Len(řetězec)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu
Návratová hodnota:	Návratovou hodnota je délka řetězce jako číslo.
Příklad:	WriteToLog("Délka textu je = " + Len("nějaký text")) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Délka textu je = 11

Find

Popis:	Funkce vyhledá v řetězci hledaný text a vrátí pozici prvního výskytu hledaného textu buď od počátku řetězce nebo od pozice start.
Vzor volání:	Find(řetězec, hledaný text, start) nebo Find(řetězec, hledaný text)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu hledaný text textový řetězec libovolný řetězec, který se má vyhledat v řetězci zadaným jako první argument [start] číslo pozice v řetězci řetězec kde má začít hledání řetězce hledaný text
Návratová hodnota:	Návratovou hodnota je číslo - pozice výskytu počítána od 1.
Příklad:	WriteToLog("Pozice=" + Find("nějaký text text","te")) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Pozice=8 kdežto: WriteToLog("Pozice=" + Find("nějaký text text","te",9)) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Pozice=13

FindReverse

Popis:	Funkce vyhledá v řetězci hledaný text odzadu a vrátí pozici prvního výskytu hledaného textu buď od konce řetězce nebo od pozice start.
Vzor volání:	FindReverse(řetězec, hledaný text, start) nebo FindReverse(řetězec, hledaný text)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu hledaný text textový řetězec libovolný řetězec, který se má vyhledat v řetězci zadaným jako první argument hledáno odzadu [start] číslo pozice v řetězci řetězec kde má začít hlední řetězce hledaný text
Návratová hodnota:	Návratovou hodnota je číslo - pozice výskytu počítána od 1.
Příklad:	WriteToLog("Pozice=" +FindReverse("nějaký text text","te")) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Pozice=13 kdežto: WriteToLog("Pozice=" + FindReverse("nějaký text text","te",9)) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Pozice=8

Trim

Popis:	Funkce odstraní ze řetězce zprava i zleva mezery. Neodstraní mezery, které jsou uvnitř textu.
Vzor volání:	Trim(řetězec)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu
Návratová hodnota:	návratovou hodnotou je řetězec zbavený zprava i zleva mezer
Příklad:	WriteToLog("Bezmezer<" +Trim(" nějaký text ") + ">") Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Bezmezer<nějaký text>

TrimChars

Popis:	Funkce odstraní ze řetězce zprava i zleva znaky, které se nacházejí ve skupině znaků. Neodstraní znaky, které jsou uvnitř textu, který nezačíná ani nekončí žádným znakem ze skupiny znaků.
Vzor volání:	TrimChars(řetězec, skupina znaků)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu skupina znaků textový řetězec skupina znaků, které se mají z konce a začátku řetězce odstranit. Znamená to, že se odstraní z konce a začátku řetězce skupina znaků, která obsahuje libovolný počet výskytů znaků z tohoto parametru.
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je řetězec zbavený zprava i zleva mezer.
Příklad:	WriteToLog("bez<"+TrimChars(";(( t-ext,a ,,/",",()/;: -")+">") Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: bez<t-ext,a>

Replace

Popis:	Funkce prohledá řetezec a všechny výskyty hledaného textu nahradí textem nahrazení
Vzor volání:	Replace(řetězec, hledaný text, nahrazení)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec hledaný text textový řetězec libovolný textový řetězec, který se má vyhledat v řetězci zadaném jako první argument a nahradit jej třetím argumentem nahrazení textový řetězec libovolný textový řetězec, kterým se má nahradit řetězec zadaný jako druhý argument
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je řetězec.
Příklad:	WriteToLog("Přepsaný = " + Replace("tento text","te","---")) Provedení výše uvedeného příkladu zapíše do logu následující text: Přepsaný = ---nto ---xt

SplitByChars

Popis:	Funkce rozloží řetězec na pole hodnot, které jsou v řetězci odděleny jedním z prvků pole oddělovače. Výsledek se objeví v poli s názvem název pole a v poli název pole značek jsou uvedeny oddělovače, kterými byly jednotlivé hodnoty odděleny. Metoda udává jakým způsobem se má oddělování provádět.
Vzor volání:	SplitByChars(řetězec, oddělovače, název pole, název pole značek, metoda)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka řetězec textový řetězec libovolný textový řetězec oddělovače textový řetězec název pole jehož prvky jsou oddělovače jako řetězce název pole textový řetězec název pole,které ještě nemusí existovat a v němž po provedení příkazu najdete jednotlivé oddělené hodnoty. název pole oddělovačů textový řetězec název pole,které ještě nemusí existovat a v němž po provedení příkazu najdete oddělovače, kterými byl řetězec skutečně oddělen tak jak šly za sebou metoda textový řetězec Může nabývat následujících hodnot: "BYALL" v řetězci nemusí jít oddělovače popořadě tak, jak jsou uvedeny v poli oddělovačů "BYORDER" v řetězci musí jít oddělovače popořadě tak, jak jsou uvedeny v poli oddělovačů, některé však mohou být vynechány "BYORDERDIRECT" v řetězci musí jít oddělovače popořadě tak, jak jsou uvedeny v poli oddělovačů, žádný nesmí být
Návratová hodnota:	Jedna jestliže proběhl příkaz úspěšně nebo nula v opačném případě.
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aČapek, Karel ; spisovatel (dramatik) 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut A v takovémto pravidle: 260$a->All { Array("Separators" , "," , " ; " , "(" , ")") If SplitByChars( S , "Separators" , "Hodnoty" , "Znacky" , "BYORDERDIRECT" )==0 Then      WriteToLog("Chyba")      Exit Endif For i=1 To CountArray("Hodnoty")    WriteToLog("Hodnota: " + GetArray("Hodnoty",i) + "- Oddělovač: " + GetArray("Znacky",i)) Next Výsledek v logu by byl: Hodnota: Čapek - Oddělovač: , Hodnota: Karel - Oddělovač:  ;  Hodnota: spisovatel - Oddělovač:  (  Hodnota: dramatik - Oddělovač:  )

Table

Popis:	Funkce otevře tabulku uloženou v souboru s daným názvem a vyhledá v ní hodnotu odpovídající zadanému hledanému heslu. Struktura souboru definujícího tabulku je stejná jako struktura souboru s parametry konvertoru a pro zápis hesel platí stejná pravidla jako pro zápis parametrů (viz struktura konfiguračního souboru)
Vzor volání:	Table(název souboru, hledané heslo, alternativní návratová hodnota) nebo Table(název souboru, hledané heslo)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název souboru textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu Pozor! - soubor s daným názvem již musí existovat v adresáři TablesDirectory (viz parametr konvertoru TablesDirectory) hledané heslo textový řetězec heslo, jemuž odpovídající hodnota se má v tabulce vyhledat [alternativní návratová hodnota] textový řetězec nepovinný argument libovolný textový řetězec, který se má vrátit, pokud není heslo v tabulce nalezeno
Návratová hodnota:	návratovou hodnotou je buď hodnota příslušného hesla dohledaná v zadané tabulce nebo hodnota třetího argumentu, pokud heslo nebylo v tabulce nalezeno, pokud není třetí argument uveden a heslo nebylo nalezeno, je návratovou hodnotu řetězec složený z písmen "X" o takové délce, jakou má zadané heslo
Příklad:	Pokud v adresáři specifikovaném parametrem TablesDirectory existuje soubor den.tbl s obsahem: 1=pondělí 2=úterý 3=středa 4=čtvrtek 5=pátek 6=sobota 7=neděle Pak provedení následujícího příkladu: t = Table("den.tbl","1","nenalezeno") WriteToLog("den = "+t) t = Table("den.tbl","8","nenalezeno") WriteToLog("den = "+t) by zůsobilo, že záznam v logu by vypadal takto: den = pondělí den = nenalezeno

GetMarcInValue

Popis:	Funkce vrátí hodnotu podle příkazu v aktuálním záznamu na vstupu. Příkaz vyžaduje stejnou syntaxi jakým jsou psána samotná pravidla. Jak se tyto pravidla píšou najdete v kapitole Výrazy pro přístup k záznamům. Tj. výrazy typu: GetMarcInValue("200(2)$a(1)") Narozdíl od výrazů pro přístup k záznamům v hlavičkách pravidel je ovšem nutné uvádět indexy polí i podpolí. Musí být tedy jednoznačně jasné, jaké pole nebo podpole máte na mysli. Například kdyby jste zavolali: GetMarcInValue("200$a") Není programu jasné, které z polí 200 a které z podpolí $a máte na mysli. Tento postup selže, i když je takovéto pole a jeho podpole v záznamu jediné. Je třeba konkrétně uvést: GetMarcInValue("200(1)$a(1)")
Vzor volání:	GetMarcInValue(výraz)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka výraz textový řetězec textový řetězec ve tvaru Výrazu pro přístup k záznamům
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je hodnota entity, kterou jste označili ve výraze. Pokud je váš výraz chybně nebo daná entita nebyla nalezena, vrátí funkce prázdný řetězec.
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: WriteToLog("hodnota = " + GetMarcInValue("260(1)$a(1)")) způsobil zapsání do logu následující text: hodnota = Basel : a následující WriteToLog("hodnota = " + GetMarcInValue("700(1)I1")) způsobil zapsání do logu následující text: hodnota = 1

GetMarcOutValue

Popis:	Funkce vrátí hodnotu podle příkazu v aktuálním záznamu na výstupu. (Tím se myslí záznam, který při konverzi vzniká. ) Příkaz vyžaduje stejnou syntaxi, jakou jsou psána samotná pravidla. Jak se tyto pravidla píší najdete v kapitole Výrazy pro přístup k záznamům. Tj. výrazy typu: GetMarcOutValue("200(2)$a(1)") Narozdíl od výrazů pro přístup k záznamům v hlavičkách pravidel je ovšem nutné uvádět indexy polí i podpolí. Musí být tedy jednoznačně jasné, jaké pole nebo podpole máte na mysli. Například kdyby jste zavolali: GetMarcOutValue("200$a") Není programu jasné, které z polí 200 a které z podpolí $a máte na mysli. Tento postup selže, i když je takovéto pole a jeho podpole v záznamu jediné. Je třeba konkrétně uvést: GetMarcOutValue("200(1)$a(1)")
Vzor volání:	GetMarcOutValue(výraz)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka výraz textový řetězec textový řetězec ve tvaru Výrazu pro přístup k záznamům
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je hodnota entity, kterou jste označili ve výraze. Pokud je váš výraz chybně nebo daná entita nebyla nalezena, vrátí funkce prázdný řetězec.
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: WriteToLog("hodnota = " + GetMarcOutValue("260(1)$a(1)")) způsobil zapsání do logu následující text: hodnota = Basel : a následující WriteToLog("hodnota = " + GetMarcOutValue("700(1)I1")) způsobil zapsání do logu následující text: hodnota = 1

MaxI

Popis:	Funkce vrátí maximální index příkazu na vstupu. Příkaz vyžaduje stejnou syntaxi, jakou jsou psána samotná pravidla. Jak se tyto pravidla píší najdete v kapitole Výrazy pro přístup k záznamům. Tj. výrazy typu: MaxI("200(1)$a") Narozdíl od výrazů pro přístup k záznamům v hlavičkách pravidel nesmí být uváděn index entity, na kterou se ptáte. Zároven nemá smysl ptát se index indikátorů, uvádět konstrukce části entit v ležatých závorkách a podpobně. Přípustné příkazy by byly například MaxI("200") nebo MaxI("200(1)$a") nikoliv však MaxI("200$a") protože není jasné, které z polí 200 myslíte. A také nikoliv MaxI("200(1)$a(1)") protože v tomto případě není co počítat.
Vzor volání:	MaxI(výraz)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka výraz textový řetězec textový řetězec ve tvaru Výrazu pro přístup k záznamům
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je číslo které udává počet entit na které se ptáte ve výrazu.
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: WriteToLog("počet = " + MaxI("260(1)$a")) způsobil zapsání do logu následující text: počet = 1 a následující WriteToLog("počet = " + MaxI("700")) způsobil zapsání do logu následující text: počet = 2

MaxO

Popis:	Funkce vrátí maximální index příkazu na výstupu. (Tím se myslí záznam, který při konverzi vzniká. ) Příkaz vyžaduje stejnou syntaxi, jakou jsou psána samotná pravidla. Jak se tyto pravidla píší, najdete v kapitole Výrazy pro přístup k záznamům. Tj. výrazy typu: MaxO("200(1)$a") Narozdíl od výrazů pro přístup k záznamům v hlavičkách pravidel nesmí být uváděn index entity, na kterou se ptáte. Zároven nemá smysl ptát se index indikátorů, uvádět konstrukce části entit v ležatých závorkách a podpobně. Přípustné příkazy by byly například MaxO("200") nebo MaxO("200(1)$a") nikoliv však MaxO("200$a") protože není jasné které z polí 200 myslíte. A také nikoliv MaxO("200(1)$a(1)") protože v tomto případě není co počítat.
Vzor volání:	MaxO(výraz)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka výraz textový řetězec textový řetězec ve tvaru Výrazu pro přístup k záznamům
Návratová hodnota:	Návratovou hodnotou je číslo, které udává počet entit, na které se ptáte ve výrazu.
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: WriteToLog("počet = " + MaxO("260(1)$a")) způsobil zapsání do logu následující text: počet = 1 a následující WriteToLog("počet = " + MaxO("700")) způsobil zapsání do logu následující text: počet = 2

NeibField

Popis:	Prozkoumá okolí aktuálního zpracovávaného pole ve vstupním záznamu a vrátí název pole. Posunutí určuje kam do svého okolí se má podívat. Například při NeibField(-1) vrátí pole, které se nachází první před aktuálně zpracovávaným polem. A při NeibField(1) vrátí pole, které se nachází první za aktuálně zpracovávaným polem
Vzor volání:	NeibField(posunutí)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka posunutí číslo Kladné nebo záporné číslo určující posunutí.
Návratová hodnota:	Nenajde-li takové vrátí prázdný rětězec
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: 260$a->150$a { WriteToLog("před = " + NeibField(-1)) } způsobil zapsání do logu následující text: před = 005 a následující 700$a->150$a { WriteToLog("před = " + NeibField(-1)) } způsobil zapsání do logu následující text: před = 260 před = 700

NeibSubField

Popis:	Prozkoumá okolí aktuálního zpracovávaného podpole ve vstupním záznamu a vrátí název podpole. Posunutí určuje kam do svého okolí se má podívat. Funkce nepřekračuje hranice pole, to znamená že operuje pouze v aktuálním poli. Například při NeibSubField(-1) vrátí podpole, které se nachází první před aktuálně zpracovávaným podpolem v aktuálně zpracovávaném poli. A při NeibField(1) vrátí podpole, které se nachází první za aktuálně zpracovávaným podpolem v aktuálně zpracovávaném poli.
Vzor volání:	NeibSubField(posunutí)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka posunutí číslo Kladné nebo záporné číslo určující posunutí.
Návratová hodnota:	Nenajde-li takové vrátí prázdný rětězec.
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: 260$a->150$a { WriteToLog("za = " + NeibField(1)) } způsobil zapsání do logu následující text: za = b a následující 700$4->150$a { WriteToLog("před = " + NeibField(-1)) } způsobil zapsání do logu následující text: před = a před = a

IsSubBefore

Popis:	Ve vstupním záznamu prohlédne podpole předcházející aktuálně zpracovávanému podpoli v aktuálně zpracovávaném poli a zjistí, zdali se tam vyskytuje pole s identifikatorem název podpole
Vzor volání:	IsSubBefore(název podpole)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název podpole textový řetězec o délce 1. identifikátor podpole které má být vyhledáno
Návratová hodnota:	Vrátí číslo 1 pokud se tam pole s identifikatorem název podpole nachází nebo 0 pokud se tam nenachází.
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: 260$b->150$a { WriteToLog("je tam a = " + IsSubBefore("a")) } způsobil zapsání do logu následující text: je tam a = 1 a následující 700$4->150$a { WriteToLog("je tam b = " + IsSubBefore("b")) } způsobil zapsání do logu následující text: je tam b = 0 je tam b = 0

SetValue

Popis:	Funkce podle příkazu ve tvaru výrazu pro přístup k záznamům nastaví hodnotu ve vznikajícím tedy výstupním záznamu. Hodnota je hodnota entity, která se má nastavit (obdoba proměnné S v pravidle), index pole je index pole, do kterého má hodnota směřovat (obdoba proměnné NF v pravidle), index podpole je index podpole, do kterého má hodnota směřovat (obdoba proměnné NS v pravidle) a jestliže je přidat nastaveno na 1 hodnota bude přidána k hodnotě již existující (obdoba proměnné ADD v pravidle) Je-li index nula znamená to podobně jako u proměnné NF a NS, že se má pole respektive podpole přidat, jinak se vyhledá pole o příslušném indexu a podpole o příslušném indexu a hodnota se do něj buď vloží (jeli přidat rovno nule) nebo přídá(je-li přidat rovno jedné). Tento příkaz je alternativní cesta, jak v pravidle ovlivnit výstupní záznam. Touto cestou je možno z jednoho pravidla vytvořit více výstupů.
Vzor volání:	SetValue(příkaz, hodnota, index pole,index podpole, přidat)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka příkaz textový řetězec textový řetězec ve tvaru výrazu pro přístup k záznamům hodnota textový řetězec nastavovaná hodnota index pole číslo index pole, do kterého má hodnota směřovat index podpole číslo index podpole, do kterého má hodnota směřovat přidat číslo má-li se stávající hodnota přepsat nebo k ní hodnotu připojit Možné hodnoty 0 1
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut Po následujícím příkaze: 260$b->All { SetValue("500$a","hodnotaA",1,1,0) SetValue("500$b","hodnotaB",1,1,0) SET=0 } by výstupní záznam vypadal takto: 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 500 $ahodnotaA$bhodnotaB 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut Nebo po následujícím příkaze: 260$b->All { SetValue("500I1","1",1,0,0) SetValue("500$a","hodnotaA",1,1,0) SetValue("500$b","hodnotaB",1,1,0) SetValue("500$a","hodnotaA",1,1,1) SetValue("500$b","hodnotaB",0,0,0) SET=0 } by výstupní záznam vypadal takto: 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 5001 $ahodnotaAhodnotaA$bhodnotaB$bhodnotaB 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut

BreakError

Popis:	Touto funkcí se přeruší konverze aktuálního záznamu, záznam se označí jako vadný a společně se zprávou se s ním naloží jako s každým jiným špatně zkonvertovaným záznamem. Pokračuje se s konverzí dalšího záznamu v balíku. Záznam se uloží do souboru InRecordErrorFile a v logu se objeví Vaše zpráva.
Vzor volání:	BreakError(zpráva)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zpráva textový řetězec libovolný textový řetězec obsahující zprávu o problému
Návratová hodnota:	-
Příklad:

ContinueError

Popis:	Touto funkcí se záznam označí jako špatný, nicméně se nepřeruší konverze aktuálního záznamu, záznam se označí jako vadný a společně se zprávou se s ním naloží jako s každým jiným špatně zkonvertovaným záznamem. S konverzí se pokračuje, jako kdyby k žádné chybě nedošlo. Záznam se uloží do souboru InRecordErrorFile a v logu se objeví Vaše zpráva. Tato funkce se používá například v detailní kontrole záznamu pomocí pravidel. Více o této kontrole se dočtěte v kapitole Kontrolní soubor
Vzor volání:	ContinueError(zpráva)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zpráva textový řetězec libovolný textový řetězec obsahující zprávu o problému
Návratová hodnota:	-
Příklad:

GetMaxUnsignedInteger

Popis:	Funkce vrátí hodnotu největšího celého čísla, které se vyskytuje v zadaném řetězci, ve formě textového řetězce. Jakýkoliv nečíslicový znak se považuje za oddělovač čísel. Znaménko - (tj. minus) se interpretuje rovněž jako oddělovač.
Vzor volání:	GetMaxUnsignedInteger(text)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka text textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu
Návratová hodnota:	Nejvyšší celé číslo vyskytující se v zadaném řetězci ve formě textového řetězce nebo prázdný řetězec v případě, že zadaný řetězec neobsahuje ani jednu číslici.
Příklad:	i = GetMaxUnsignedInteger("A10-11.20") WriteToLog("i = "+GetString(i)) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: i = 20

GetInteger

Popis:	Funkce se pokusí převést řetězec na číslo
Vzor volání:	GetInteger(text)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka text textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu
Návratová hodnota:	Bud číslo odpovídající číslu v textovém řetězci jinak vrátu nulu
Příklad:	Příkaz WriteToLog("Soucet = " + (GetInteger("125") + 3)) Vykonání výše uvedeného příkladu by v logu vypadalo takto: Soucet = 128

GetString

Popis:	Funkce převede řetězec na číslo
Vzor volání:	GetString(číslo)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka číslo číslo
Návratová hodnota:	Text odpovídají číslu
Příklad:	Příkaz WriteToLog("Cislo = " + GetString(5)) Vykonání výše uvedeného příkladu by v logu vypadalo takto: Cislo = 5 Coz v tomto případě nemá žádný smysl, protože automatická typová konverze by udělala v následujícím případě totéž WriteToLog("Cislo = " + 5) Například ale v případě: i=200 MaxI(GetString(i)) by to smysl mělo

Modulo

Popis:	Funkce vrátí zbytek po dělení čísla1 číslem2
Vzor volání:	Modulo(číslo1, číslo2)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka číslo1 číslo dělenec číslo2 číslo dělitel
Návratová hodnota:	zbytek po dělení čísla1 číslem2
Příklad:	Příkaz WriteToLog("Zbytek = " + Modulo(20,3)) Vykonání výše uvedeného příkladu by v logu vypadalo takto: Zbytek = 2

Array

Popis:	Funkce založí nové pole název pole, s prvky prvek1 až prvekN. Funkce má proměnný počet parametrů. První prvek je název pole a další prvky jsou prvky pole...
Vzor volání:	Array(název pole, prvek1,prvek2 ......)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název pole textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu hodnota1 textový řetězec nebo číslo libovolná hodnota hodnota2 textový řetězec nebo číslo libovolná hodnota ... ... ...
Návratová hodnota:	-
Příklad:	Array("Dny","Po","Út","St","Čt","Pá","So","Ne") WriteToLog("prvni = " + GetArray("Dny",1)) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: prvni = Po

AddArray

Popis:	Funkce přidá na konec existujícího pole s daným názvem další hodnotu..
Vzor volání:	AddArray(název pole, hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název pole textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu hodnota textový řetězec nebo číslo libovolná hodnota
Návratová hodnota:	-
Příklad:	a = Array("A") AddArray("A","a") AddArray("A","b") WriteToLog("A = ("+GetArray("A",1)+","+GetArray("A",2)+")") Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: A = (a,b)

GetArray

Popis:	Funkce vrátí hodnotu, která je uložena v poli s daným názvem na pozici dané zadaným indexem
Vzor volání:	GetArray(název pole, index)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název pole textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu Pozor! - pole s daným názvem již musí být vytvořeno index číslo index umístění hodnoty v poli, prvky pole jsou indexovány od jedničky
Návratová hodnota:	-
Příklad:	a = Array("dny","po","út","st","čt","pá","so","ne") WriteToLog("paty den = "+GetArray("dny",5)) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: paty den = pá

CountArray

Popis:	Funkce vrátí velikost pole název pole
Vzor volání:	CountArray(název pole)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název pole textový řetězec libovolný textový řetězec; není-li argumentem textový řetězec, vypíše se chybové hlášení do logu Pozor! - pole s daným názvem již musí být vytvořeno
Návratová hodnota:	-
Příklad:	a = Array("dny","po","út","st","čt","pá","so","ne") WriteToLog("velikost = "+CountArray("dny")) Záznam o vykonání výše uvedeného příkladu v logu by vypadal takto: velikost = 7

SetMem

Popis:	Funkce vytvoří proměnou z výrazu, který jí je předán jako řetězec. To může být výhodné, jestliže potřebujete vytvářet proměnné na základě nějakého parametru. Funkce dělá prakticky totéž jako kdyby jste napsali název proměnné=hodnota
Vzor volání:	SetMem(název proměnné,hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název proměnné textový řetězec libovolný textový řetězec reprezentující název proměnné hodnota textový řetězec nebo číslo. libovolná hodntoa
Návratová hodnota:	-
Příklad:	Následující příklad objasní účel funkce: SetMem("skupina" + 1,20) WriteToLog("hodnota = " + skupina1) vypíše do logu: hodnota = 20 Tato funkce se využívá poměrně často kvůli následujícímu principu. Máme následující vstupní záznam: 2602 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut a následující pravidla, kde dvě pravidla vedou do stejného výstupního pole a naším cílem je, aby se vytvářeli vždy nová pole pro oba případy: /*pole 260*/ 260I1->300I1 { WriteToLog("300 NF = " + NF) } 260$a->300$a { WriteToLog("300 NF = " + NF) } /*pole 700*/ 700I1->300I1 { WriteToLog("700 NF = " + NF) } 700$a->300$a { WriteToLog("700 NF = " + NF) } V tomto případě by výsledek dopadl následovně: 3001 $aBrodtbeck, Thomas 3001 $aBrodtbeck, Thomas A do logu by se napsalo: 300 NF = 1 300 NF = 1 700 NF = 1 700 NF = 1 700 NF = 2 700 NF = 2 To ale není to, co chceme. Jde o to, že hodnoty proměnných NF,NS určují do jakého indexu výstupního pole se má výsledek uložit. Jelikož je u prvního pole 700 index jedna napíše se výsledná hodnota do pole 300 s indexem a přepíše se tedy pole 300 vzniklé při konverzi pole 260. Nepomohla by nám ani následující konstrukce, která říká že se má vyrobit vždy nové pole: /*pole 260*/ 260I1->300I1 { NF=0 } 260$a->300$a { NF=0 } /*pole 700*/ 700I1->300I1 { NF=0 } 700$a->300$a { NF=0 } výsledek by totiž byl: 3002 300 $aBasel : 3001 300 $aBrodtbeck, Thomas 3001 300 $aBrodtbeck, Thomas Jediná správná cesta je následující: /*pole 260*/ 260I1->300I1 { SetMem("IF" + FROM_IDF + NF, MaxO("300")+1) NF=GetMem("IF" + FROM_IDF + NF) } 260$a->300$a { NF=GetMem("IF" + FROM_IDF + NF) } /*pole 700*/ 700I1->300I1 { SetMem("IF" + FROM_IDF + NF, MaxO("300")+1) NF=GetMem("IF" + FROM_IDF + NF) } 700$a->300$a { NF=GetMem("IF" + FROM_IDF + NF) } Tato složitá konstrukce v pravidle pro první indikátor, který se zaručeně první provede ve skupině pravidel pro pole 700, zjistí pomocí funkce MaxO kolik již existuje na výstupu polí 300. Tuto hodnotu zvětší o jedničku a to bude index, do kterého se toto pole bude konvertovat. Tento index si musí zapamatovat a musí ho poskytnout dalším pravidlům pro toto pole. Název proměnné musí být tedy jedinečný pro tento výskyt pole a proto vytvoří pomocí funkce SetMem jedinečnou proměnnou pro každé pole(pomocí proměnné FROM_IDF) Vznikaly by tedy tyto proměnné: IF2601=1 IF7001=2 IF7002=3 a výsledek by vypadal: 3002 $aBasel : 3001 $aBrodtbeck, Thomas. 3001 $aBrodtbeck, Thomas. Tuto konstrukci pomocí funkce SetMem byste měli použít vždy, když si nemůžete být jisti, že pole, do kterého Vaše pole směřuje, je opakovatelné a může vzniknout i jinak, než z pole, jehož konverzi právě vytváříte!

GetMem

Popis:	Funkce vrátí hodnotu zapamatovanou předem funkcí SetMem a označenou názvem název proměnné.
Vzor volání:	GetMem(název proměnné)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název proměnné textový řetězec libovolný textový řetězec reprezentující název proměnné
Návratová hodnota:	Hodnota proměnné. Může být číslo i textový řetězec
Příklad:	Přečtěte si podrobně nápovědu k funkci SetMem

IsSet

Popis:	Funkce zjistí zda existuje proměnná název proměnné.
Vzor volání:	IsSet(název proměnné)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka název proměnné textový řetězec libovolný textový řetězec, reprezentující název proměnné
Návratová hodnota:	číslo jedna pokud proměnná existuje v opačném případě nula
Příklad:	Přečtěte si podrobně nápovědu k funkci SetMem

MarcFieldsCount

Popis:	Funkce zjistí počet polí ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcFieldsCount(zdroj)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam
Návratová hodnota:	číslo udávající počet polí
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: Before->Before { WriteToLog("pocet vstupních polí = " + MarcFieldsCount("I")) } způsobil zapsání do logu následující text: pocet vstupních polí = 5

MarcGetFieldInfo

Popis:	Funkce vrátí informace o poli s Indexem Index ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcGetFieldInfo(zdroj, index, zjistovana vlastnost)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount zjistovana vlastnost textový řetězec "ID" - název pole "I1" - první indikátor "I2" - druhý indikátor "CountSub" - počet podpolí pole
Návratová hodnota:	hodnota obsahující žadanou informaci
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: Before->Before { FCount = MarcFieldsCount("I") 'procházení všech polí For i=0 To FCount-1 WriteToLog("pole = " + MarcGetFieldInfo("I",i,"ID")) Next } způsobil zapsání do logu následující text: pole = 001 pole = 005 pole = 260 pole = 700 pole = 700

MarcSetFieldInfo

Popis:	Funkce nastaví informaci poli s Indexem Index ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcSetFieldInfo(zdroj, index, nastavovana vlastnost, hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount nastavovaná vlastnost textový řetězec "ID" - název pole "I1" - první indikátor "I2" - druhý indikátor hodnota textový řetězec nastavovaná hodnota
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: After->After { FCount = MarcFieldsCount("O") 'procházení všech polí For i=0 To FCount-1 MarcSetFieldInfo("O",i,"ID","111") Next } způsobil následující výstupní záznam: nam 2200229 a 4500 111 zpk20010038759 111 20010110000000.0 111 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 1111 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 1111 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut

MarcGetSubFieldInfo

Popis:	Funkce vrátí informace o podpoli s Indexem index podpole náležejícímu poli s indexem index pole ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcGetSubFieldInfo(Zdroj, index pole, index podpole, zjišťovaná vlastnost)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index pole číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount index podpole číslo pořadové číslo podpole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcGetFieldInfo s parametrem "CountSub" zjistovana vlastnost textový řetězec "ID" - název podpole "Value" - hodnota podpole "Index" - index podpole (hodnota (NS) "LinkingFieldID" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce název tohoto pole , jinak prázný řetězec "LinkingFieldI1" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce první indikátor tohoto pole , jinak prázný řetězec "LinkingFieldI2" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce druhý indikátor tohoto pole , jinak prázný řetězec "LinkingFieldCount" - počet podpolí ve vloženém poli
Návratová hodnota:	hodnota obsahující žadanou informaci
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: Before->Before { 'procházení všech polí FCount = MarcFieldsCount("I") For i=0 To FCount-1 IDF = MarcGetFieldInfo("I",i,"ID") 'prochazeni vsech podpoli pole SCount=MarcGetFieldInfo("I",i,"CountSub") For j=0 To SCount IDS = MarcGetSubFieldInfo("I",i,j,"ID") WriteToLog("pole=" + IDF + ";podpole=" + IDS) Next Next } způsobil zapsání do logu následující text: pole=001;podpole=E pole=005;podpole=E pole=260;podpole=a pole=260;podpole=b pole=700;podpole=a pole=700;podpole=4 pole=700;podpole=a pole=700;podpole=4

MarcSetSubFieldInfo

Popis:	Funkce nastavuje hodnotu podpole s Indexem index podpole náležejícímu poli s indexem index pole ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcSetSubFieldInfo(zdroj, index pole, index podpole, zjistovana vlastnost, hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index pole číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount index podpole číslo pořadové číslo podpole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcGetFieldInfo s parametrem "CountSub" zjistovana vlastnost textový řetězec "ID" - název podpole "Value" - hodnota podpole "LinkingFieldID" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce název tohoto pole , jinak prázný řetězec "LinkingFieldI1" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce první indikátor tohoto pole , jinak prázný řetězec "LinkingFieldI2" - obsahuje-li podpole vložené pole, vrací funkce druhý indikátor tohoto pole , jinak prázný řetězec hodnota textový řetězec nastavovaná hodnota
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: After->After { 'procházení všech polí FCount = MarcFieldsCount("O") For i=0 To FCount-1 IDF = MarcGetFieldInfo("O",i,"ID") 'prochazeni vsech podpoli pole SCount=MarcGetFieldInfo("O",i,"CountSub") For j=0 To SCount MarcSetSubFieldInfo("O",i,j,"ID","x") Next Next } způsobil takovýto výstup nam 2200229 a 4500 001 $xzpk20010038759 005 $x20010110000000.0 260 $xBasel :$xNatursforschende Gesellschaft 7001 $xBrodtbeck, Thomas.$xaut 7001 $xBrodtbeck, Thomas.$xaut

MarcGetLinkingSubFieldInfo

Popis:	Funkce vrátí informace o vloženém podpoli s indexem Index podpole vloženého pole podpole s indexem Index podpole pole s Indexem Index pole . ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcGetLinkingSubFieldInfo(zdroj, index pole, index podpole, index podpole vloženého pole, zjišťovaná vlastnost)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index pole číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount index podpole číslo pořadové číslo podpole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcGetFieldInfo s parametrem "CountSub" index podpole vloženého pole číslo pořadové číslo podpole které máte na mysli počítáno od nuly. zjišťovaná vlastnost textový řetězec "ID" - název podpole "Value" - hodnota podpole "Index" - index podpole
Návratová hodnota:	hodnota obsahující žadanou informaci
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 460 $120012$apodpole1$bpodpole2 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: Before->Before { 'procházení všech polí FCount = MarcFieldsCount("I") For i=0 To FCount-1 'prochazeni vsech podpoli pole SCount=MarcGetFieldInfo("I",i,"CountSub") For j=0 To SCount 'prochazeni vsech podpoli linkovaneho pole LCount = MarcGetSubFieldInfo("I",i,j, "LinkingFieldCount") If LCount > 0 Then For k=0 To LCount IDL=MarcGetLinkingSubFieldInfo("I",i,j,k,"ID") WriteToLog("linkovane=" + IDL) Next Endif Next Next } způsobil zapsání do logu následující text: linkovane=a linkovane=b

MarcSetLinkingSubFieldInfo

Popis:	Funkce nastaví hodnotu o vloženém podpoli s indexem Index podpole vloženého pole podpole s indexem Index podpole pole s Indexem Index pole ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru Zdroj. Poznámka: Návěští se nepovažuje za pole
Vzor volání:	MarcSetLinkingSubFieldInfo(zdroj, index pole, index podpole, index podpole vloženého pole, nastavovaná vlastnost, hodnota)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index pole číslo pořadové číslo pole které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount index podpole číslo pořadové číslo podpole které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcGetFieldInfo s parametrem "CountSub" index podpole vloženého pole číslo pořadové číslo podpole které máte na mysli počítáno od nuly. zjišťovaná vlastnost textový řetězec "ID" - název podpole "Value" - hodnota podpole hodnota textový řetězec nastavovaná hodnota
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 460 $120012$apodpole1$bpodpole2 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: After->After { 'procházení všech polí FCount = MarcFieldsCount("O") For i=0 To FCount-1 'prochazeni vsech podpoli pole SCount=MarcGetFieldInfo("O",i,"CountSub") For j=0 To SCount 'prochazeni vsech podpoli linkovaneho pole LCount = MarcGetSubFieldInfo("O",i,j, "LinkingFieldCount") If LCount > 0 Then For k=0 To LCount MarcSetLinkingSubFieldInfo("I",i,j,k,"ID","x") Next Endif Next Next } způsobil takovýto výsledek nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 460 $120012$xpodpole1$xpodpole2 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut

GetLabel

Popis:	Funkce vrátí hodnotu návěští jako řetězec buď ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru zdroj.
Vzor volání:	GetLabel(zdroj)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam
Návratová hodnota:	hodnotu návěští jako řetězec
Příklad:	V takovémto vstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: Before->Before { WriteToLog("Navesti = " + GetLabel("I")) } způsobil zapsání do logu následující text: Navesti = nam 2200229 a 4500

SetLabel

Popis:	Funkce nastaví hodnotu návěští jako řetězec buď ve vstupním nebo ve výstupním záznamu podle hodnoty parametru zdroj. Hodnota by měla být dlouhá 24 znaků.
Vzor volání:	SetLabel(zdroj)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: -----nkm 22----- 450- 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: After->After { SetLabel("O","-----akm 23----- 450-")) } způsobil následující výstup: -----akm 23----- 450- 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut

CopyField

Popis:	Funkce vytvoří kopii pole o indexu index ve výstupním záznamu. Kopie vznikne včetně indikátorů podpolí a vložených polí...
Vzor volání:	CopyField(index)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka index číslo pořadové číslo pole, které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto výstupním záznamu: nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut By následující příkaz: After->After { 'procházení všech polí FCount = MarcFieldsCount("I") For i=0 To FCount-1 CopyField(i) Next } způsobil výstup nam 2200229 a 4500 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 001 zpk20010038759 005 20010110000000.0 260 $aBasel :$bNatursforschende Gesellschaft 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut 7001 $aBrodtbeck, Thomas.$4aut

SortSubfields

Popis:	Funkce setřídí buď vstupní nebo výstupní pole o indexu pole(případně s názvem název pole) podle pravidla pravidlo. Pravidlo může vypadat například takto: "[a,b,e,f](x,y,z)[1]". V tomto případě jde o tři skupiny identifikátorů podpolí. Každá skupina je uzavřena buď do hranatých nebo do kulatých závorek. Je-li skupina uzavřena do hranatých závorek znamená to, že ve výsledku se vyberou pole ze setřiďovaného pole, ale ponechají se v pořadí, v jakém byly v původním poli. Je-li uzavřena skupina v závorkách kulatých, znamená to, že se takto vybrané znaky navíc setřídí podle pořadí uvedených v závorkách.
Vzor volání:	SortSubfields(zdroj, index pole nebo název pole, pravidlo)
Vstupní argumenty:	Označení Datový typ Poznámka zdroj textový řetězec Možné hodnoty "I" Jedná se o vstupní záznam "O" Jedná se o výstupní záznam index pole nebo název pole číslo nebo textový řetězec pořadové číslo pole které máte na mysli počítáno od nuly. Maximální hodnotu zjistíte pomocí funkce MarcFieldsCount nebo identifikátor pole (potom platí pravidlo pro všechna pole tohoto typu) pravidlo textový řetězec pravidlo setřidování
Návratová hodnota:	-
Příklad:	V takovémto uspořádaném poli vstupního záznamu: $200 $b$a$y$1$2$e$f$x By následující příkaz: SortSubfields("I","200","[a,b,e,f](x,y,z)[1]") způsobil takovýto výsledek $200 $b$a$e$f$x$y$1$2 Nejprve se ze vstupu vybrali pole ze skupiny 1 [a,b,e,f] a nechali se v původním pořadí, pak se vybrali ze vstupu pole ze skupiny 2 (x,y,z) a setřídili se podle pořadí uvedeného v pravidle, pak se vybraly vsechny prvky ze skupiny [1] a teprve pak se uvede vše co tam ještě zbylo tj podpole $2.